Historie vinařství na území Čech a Moravy sahá až do cca 5. století př.n.l., kdy zde pěstovali révu již Keltové. Nové odrůdy i trendy ve vinařství přinesli později římští legionáři cca. ve 2. – 3. stol. Severní hranice pěstování révy vinné je pak téměř shodná s hranicí, kam vstoupila bota římského legionáře a kde po nějakou dobu pobyl (Limes Romanus a jeho předsunuté body). Révu pěstovali rovněž staří Slované, což dokazují fragmenty vykopávek na slovanských hradištích Pěstování révy bylo známé rovněž starým Slovanům, dle fragmentů vykopávek na hradištích v Mikulčicích, Pohansku a Velehradě, kde byly nalezeny semena ušlechtilé Vitis Vinifera, vinohradnické nože atd.

Ve středověku (cca od 12. stol) se o rozšíření révy vinné v severnějších částech Evropy zasloužili mniši řádu Cisterciáků, kteří přinesli s sebou z oblasti Francie sadbu a učili místní obyvatele révu vinnou pěstovat a také zpracovávat hrozny. Ve 14. století se zasloužil o rozmach pěstování révy vinné v Čechách císař Karel IV, který přivezl do Čech mimo jiné odrůdu Rulandské šedé (Pinot gris).

Ještě před třicetiletou válkou bylo údajně v Čechách a na Moravě cca 40 tis. ha osázených révou vinnou, proti 20 tis ha současných. Zásluhu na této rekordní výměře měl mimo jiné císař Rudolf II.
Po třicetileté válce došlo k obnovení viničních ploch na našem území až na skoro 17 tis. hektarů. Moravské vinařství a moravská vína silně konkurují rakouským vinařům, kteří žádají císařovnu Marii Terezii, aby z tohoto důvodu omezila plochy vinic na Moravě.

Rakouský císař a král český Josef II. vydává v letech 1783 a 1784 patenty, kterými upravuje vinařské právo. Mimo jiné vydává patent, který povoluje každému prodávat a šenkovat potraviny, víno a ovocný mošt, které sám vyrobí. Od této doby se také traduje tzv. prodej vína „pod víchou".
V roce 1784 rozdělil Řehoř Volný moravská vína do jakostních tříd: I. třída byla vína ze Sedlce, Mikulova, Popic, Dolních Dunajovic a Velkých Pavlovic. Do II. třídy pak zařadil vína z Rakvic, Zaječí, Přítluk, Pouzdřan, Věstonic, Velkých Bílovic a Němčiček. Ve III. třídě byla vína z Křepic, Nosislavi, Velkých Němčic, Židlochovic, Dolních Bojanovic a Prušánek.

Na počátku 19. století dochází k odklonu od pěstování vinné révy, a to nejdříve u zbývajících majitelů z řad měšťanů, pro které je vinařství málo atraktivní. Potom se odklánějí od vinic sedláci, kteří pěstují v té době výnosnější zemědělské plodiny. Plocha vinic na Moravě i v Čechách klesá. Vinice zůstávají přínosem hlavně pro malé držitele zemědělské půdy. Stoupá obliba piva a destilátů, a tak šlechta a měšťané stavějí nové pivovary a lihovary. Zájem konzumentů o pivo a destiláty zatlačuje konzumaci vína do pozadí. Rovněž konkurence levných vín z Uher celou situaci jen zhoršuje. V druhé polovině 19. století dochází k dočasnému oživení našeho vinařství. Ovšem vinice se vyplatí pouze ve vinařských obcích s nejlepšími pěstitelskými podmínkami.

Stejně jako jinde v Evropě ničí i u nás na přelomu století většinu vinic révokaz. Po této katastrofě nastává rekonstrukce vinic. Dochází k výrobě a prodeji vín z vinic štěpovaných na podnože, které jsou odolné vůči révokazu. Od třicátých let 20. století stoupá i význam zakládaných vinařských družstev, které významnou měrou přispívají k oživení a rozvoji drobného vinařství, zejména pak na Moravě. Vinařská družstva jsou průkopníky nejen v obchodní činnosti, ale i v propagaci vedoucí ke zvýšení odbytu jejich vín.

V roce 1930 bylo na Moravě pouhých 3.870 ha vinic. K opětovnému rozšiřování vinic dochází postupně až po druhé světové válce. Ovšem jde to velmi pomalu. V roce 1960 bylo na Moravě stále ještě pouze 6.781 ha vinic, ale v roce 1965 začalo rozšiřování akcelerovat vlivem nových poznatků a vysokého vedení révy vinné. Jednalo se o výsadby s meziřadími širokými 3 m a s vysokým vedením révy podle ikony rakouského vinařství profesora Lenze Mosera. Moserovo vedení umožnilo s použitím běžně dostupné mechanizace rozvoj velkých viničních celků u státních statků a zemědělských družstev.

Od roku 1970 tak dochází ke zvýšení výnosů vinic. S rokem 1995 přišel nový vinařský zákon a široká privatizace dala základ nebývalému rozvoji vinařství. Zvýšení kvality našich vín vedlo k zájmu a oblibě vína u široké veřejnosti a k popularizaci vinařství. Začíná fungovat i vinařská turistika, což vinařům pomáhá k odbytu vín. Plocha vinic se dále postupně zvyšuje a mění se i odrůdová skladba vinic. Pěstují se především vysoce jakostní odrůdy, které si náročný trh žádá. K tomu přispívají i velmi dobré přírodní podmínky našich vinařských oblastí, které leží na severním okraji rozšíření révy vinné. Vína zcela odráží jedinečný terroir našich vinic, jsou plná, kořenitá a jemně aromatická. Kromě vlastností, pro které jsou oblíbená u konzumentů rovněž obsahují řadu zdraví prospěšných přírodních látek.

Rozdělení a klasifikace moravských vín:

Evropské legislativa dává možnost ochrany vín dle označení původu a zeměpisných označení. Vína se označují termíny jako je „chráněné označení původu“, které garantuje mimo jiné výlučný původ hroznů z dané zeměpisné oblasti a určité zatřídění vín (patří sem jakostní vína včetně vín s přívlastkem a vína VOC) a „chráněné zeměpisné označení“, kam spadají naše zemská vína.
Jakostní vína s přívlastkem se dále dělí dle vyzrálosti hroznů v době sklizně, dané obsahem cukru v moštu a měřené ve stupních normalizovaného moštoměru (°NM), který udává obsah přirozeného cukru v kilogramech na 100 litrů moštu.

Vína bez původu

Jedná se o nejnižší kategorii vín, která byla dříve zákazníkům známá pod označením stolní víno. Pochází z hroznů vyprodukovaných v některém členském státě EU, a to z odrůd moštových, stolních a neregistrovaných. Výnos na vinici není limitován. V některých případech může nést označení odrůdy i ročníku. Bývají to vína spíše lehčí a méně extraktivní. Z hroznů s původem ve vinařské oblasti Morava nebo Čechy se taková vína na trhu prakticky nenabízí.

Vína s původem (CHZO - chráněné zeměpisné označení)

zemské víno

Toto označení může nést víno které splňuje následující požadavky:

- je vyrobeno pouze z tuzemských hroznů sklizených na vinici pro jakostní víno dané oblasti z odrůd povolených v některém ze členských států EU nebo z odrůd, které sice nejsou zapsány ve státní odrůdové knize, ale je z nich povoleno vyrábět zemská vína (např. Bílý Portugal, Šedý Portugal, Modrý Janek, Šedý Portugal, Tramín žlutý, Veltlínské červenobílé aj.).

- cukernatost hroznů při sklizni musí dosáhnoutt min. 14 °NM. Označuje se názvy „moravské zemské víno“ nebo „české zemské víno“, ročníkem a odrůdou nebo odrůdami. Hrozny musí bezpodmínečně pocházet z uvedené zeměpisné oblasti a v té musí proběhnout i výroba vína. Touto kategorií někdy označují vinaři i vína, která jsou vyrobena z hroznů, jež sice splňovaly podmínky pro výrobu vín jakostních, ale např. kvůli malé velikosti šarže se rozhodli je k zatřídění do kategorie jakostního vína nepředložit.

Vína s chráněným označením původu (CHOP)

Jedná se o vína které pocházejí z Vinařské oblasti Čechy nebo Vinařské oblasti Morava, resp. některé vinařské podoblasti, tedy:

Vinařská oblast Morava:
- Vinařská podoblast Mikulovská
- Vinařská oblast Slovácká
- Vinařská oblast Velkopavlovická
- Vinařská oblast Znojemská

Vinařská oblast Čechy:
- Vinařská oblast Litoměřická
- Vinařská oblast Mělnická

Z uvedených oblastí s chráněným označením původu pak mohou být vína:

Jakostní vína

K výrobě vín mohou být použity pouze tuzemské hrozny odrůd zapsaných ve státní odrůdové knize nebo odrůd povolených v některém ze členských států EU pocházející z vinic vhodných pro jakostní víno z jedné vinařské oblasti. Výroba vína musí proběhnout ve stejné vinařské oblasti, v níž byly hrozny sklizeny. Platí zde pravidlo maximálního výnosu. Ten nesmí nejvyšší povolenou hodnotu 14 tun/hektar.

Cukernatost hroznů musí dosáhnout min. 15 °NM. Víno musí splňovat jakostní požadavky a být zatříděno státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI).

Dále se při označení zmíněných vín můžeme setkat s dovětkem:

- Odrůdové – vyrobené z vinných hroznů, rmutu nebo z hroznového moštu nejvýše 3 odrůd.
- Známkové – vyrobené ze směsi vinných hroznů, rmutu, hroznového moštu nebo smísením jakostních vín.

Etiketa musí pak obsahovat legislativou stanovené údaje: název vinařské oblasti, u jakostního vína odrůdového název odrůdy nebo odrůd, nebo známku u jakostního vína známkového. Na etiketě může být také uvedena podoblast, obec, trať a ročník. Povinné jsou vždy údaje: číslo příslušné šarže a evidenční číslo jakosti, které přidělí SZPI.

Jakostní vína s přívlastkem

Hrozny na výrobu musí splňovat všechny požadavky na výrobu vína jakostního. Musí navíc pocházet z některé z uvedených vinařských podoblastí a původ hroznů, jejich cukernatost, hmotnost, popř. odrůda nebo směs odrůd musí být ověřena SZPI. U vín s přívlastkem je zakázáno zvyšovat cukernatost moštu.

Etikety přívlastkových vín musí obsahovat název vinařské oblasti a podoblasti, dále mohou obsahovat název odrůdy nebo odrůd, ročník sklizně a název vinařské obce a viniční tratě. Povinné je taktéž uvedení čísla příslušné šarže a evidenční číslo jakosti, které přiděluje SZPI.

- Kabinetní víno
Kategorie vín vyrobených z moštů, které dosáhly nejméně 19 °NM. Bývají to obvykle lehčí, suchá, příjemně pitelná vína.

- Pozdní sběr
Vína, u nichž byla sklizeň hroznů při cukernatosti nejméně 21 °NM. Bývají to plná, extraktivní suchá či polosuchá vína.

- Výběr z hroznů
Vína vyrobená z hroznů, které vyzrály nejméně na 24 °NM. Bývají to vína plná, extraktivní, s vyšším obsahem alkoholu, někdy s vyšším obsahem zbytkového cukru.

- Výběr z bobulí
Vína vyrobená z hroznů, které zrály velmi dlouho na vinici a získaný mošt dosáhl alespoň 27 °NM. Bývají to velmi plná, extraktivní, polosladká či sladká vína.

- Ledová vína
Vyrábí se lisováním zmrzlých hroznů sklizených při teplotě nejvýše –7 °C. Získaný mošt musí vykazovat cukernatost alespoň 27 °NM. Hrozny při lisování nesmí rozmrznout, proto zůstává část vody nevylisována v hroznech ve formě ledových krystalů a při lisování se získá koncentrovaný mošt. Ledová vína bývají velmi extraktivní a sladká. Vyrábí se jen v některých ročnících, a proto jsou vzácná a poměrně drahá.

- Slámová vína
Vína, která vznikla z hroznů dosoušených po dobu nejméně tří měsíců na slámě či rákosu nebo zavěšených v dobře větraném prostoru. Tím se odpaří část vody a koncentruje se obsah extraktivních látek. Získaný mošt musí vykazovat nejméně 27 °NM. Lisovat se může i již po 2 měsících, pokud cukernatost moštu dosáhne min. 32 °NM. Slámová vína bývají velmi extraktivní a sladká. Jejich výroba je náročná, a proto jsou poměrně vzácná a drahá.

- Výběr z cibéb
Vína vyrobená z vybraných bobulí napadených ušlechtilou plísní nebo z přezrálých bobulí, které dosáhly cukernatosti min. 32 °NM. Takto vyzrálé bobule se díky extrémně dlouhé době zrání většinou mění na hrozinky – cibéby. Bývají to vína velmi extraktivní, sladká, vzácná, a proto drahá.

Vína originální certifikace (VOC)

Dále se můžeme setkat s označením vín "VOC" (Vína originální certifikace). Tato vína představují specifickou kategorii vín. O označení vín "VOC" pro konkrétní šarži vína rozhodují sami vinaři v rámci sdružení VOC v dané lokalitě (oblasti). Vína originální certifikace kladou důraz na originalitu, autentičnost a kvalitu vína. Jde o podobnou klasifikaci, které odpovídá např. francouzské AOC, italské DOC či rakouské DAC. Vinaři ve sdružení VOC sami rozhodují, jaká vína jsou pro daný terroir typická a rovněž vybírají vhodné viniční trati a nejlepší polohy.