O tom, že Francie patří mezi vinařské velmoci není pochyb. Kromě tradice a vinařského umění na tom má svůj podíl hlavně geologická a klimatická různorodost, která z Francie učinila jednu z nejpestřejších vinařských zemí na světě. Francie má čtrnáct vinařských oblastí, z nichž každá si po celá staletí kultivovala vlastní vinařskou kulturu. V rozličných vinařských oblastech postupem času zdomácněly nejrůznější odrůdy révy vinné a vyvinula se také celá řada způsobů jejího pěstování.
Počátky francouzského vinařství sahají až do roku 600 př.n.l. V této době osídlili Řekové území dnešní Marseille, kde začali vysazovat vinice přivezených odrůd a vyrábět víno. O další rozvoj vinařství se postarali Římané okolo 2. století př.n.l. Galové na rozdíl od svých předchůdců víno nemísili s vodou, ale pili ho čisté. Platil zde přísný zákaz ředění vína vodou. Galská produkce nebyla dostačující a tak se dováželo římské víno, které bylo placeno penězi nebo směňováno za zboží nebo otroky. Aby zachoval určitý monopol na pěstování a výrobu vína, zakázal římský císař Domicián v roce 92 n.l. výsadby vinic v provinciích na sever od Alp. Tento zákaz zrušil až v roce 280 císař Probus a umožnil tak nejen Galům, ale i Španělům a Britům“ pěstovat révu vinnou.

Francie v číslech:

Rozloha vinic: cca 840 tisíc ha (3. místo na světě)
Produkce vína: cca 43 mil. hl (2. místo na světě)
Spotřeba vína: cca 27 mil. hl (2. místo na světě)
Export vína: cca 14,5 mil. hl (3. místo na světě)
Každá z vinařských oblastí má svá specifika. Některá z nich uvádíme níže:

Nejsevernější francouzskou vinařskou oblastí je Champagne, která hraničí s oblastí, kde průměrné teploty neumožňují dostatečné dozrání hroznů. Na západ směrem k Atlantiku jsou zase srážky tak velké, že nedovolují úspěšný rozvoj vinařství. Toto hraniční klima určuje právě výrazně kyselý charakter šampaňských vín.

V další vinařské oblasti v Alsasku je příznivé mikroklima, za které vděčí řece Rýn. Hranici této vinařské oblasti tvoří pohoří Vogézy. Hrozny na sluncem zalitých svazích velmi dobře dozrávají a vlhkost vystupující z říčních nížin podporuje tvorbu ušlechtilé plísně, díky níž vznikají největší vína této nádherné vinařské oblasti.

V jedné z nejznámějších apelací Chablis, v severní části Burgundska zase vinaři bojují s mrazy a podnikají všemožná opatření, aby s příchodem ranních mrazíků hrozny nezmrzly. Zákazníci by pak přišli o světoznámé Chardonnay z těch nejlepších poloh. Tato světově rozšířená a oblíbená odrůda zde získává díky třetihorním půdám zcela nesrovnatelný minerální výraz. Vinice jsou v této apelaci také velmi hustě vysázeny. Je to kvůli zpomalení růstu, jelikož jsou zde, stejně jako v ostatních burgundských oblastech, velmi výrazné srážky.

Odrůda Gamay, ze které se vyrábí slavné Beaujolais má také svá specifika. Vinice jsou umístěny mezi dlouhým údolím řeky Saóny a vrchy Monts du Beaujolais. Najdeme zde rozsáhlé lesy, ale hlavně půdu, která je pro odrůdu Gamay naprosto ideální a dává jí nezaměnitelný charakter. Jedná se o žulové a slínové půdy. Zajímavé je, že místní vinaři mají úplně jiný způsob zastřihávání než jejich kolegové v Burgundsku.

V široké škále rozdílných terroir najdeme také apelace, které jsou utvářeny geografickou situací v horách. Jedná se především o oblasti Jury a Savojska.
Unikátní mikroklima má rovněž vinařská oblast v údolí stejnojmenné řeky Loiry. Díky vlivu Golfského proudu je oblast sice klimaticky velmi mírná, avšak také velmi vlhká. Například v oblasti Muscadetu je z tohoto důvodu nezbytné hrozny ohlídat a včas sklidit. Na horním toku Loiry jsou více patrné kontinentální vlivy, takže se zde daří jak velkým suchým bílým vínům, ušlechtile sladkým bílým vínům, tak i vynikajícím vínům červeným.

Samostatnou kapitolou je vyhlášená francouzská vinařská oblast Bordeuax. Oblast má vysoce stabilní klima, které mezi řekou Gironde a Atlantickým oceánem velmi přispívá k pozdnímu dozrávání hroznů. Jihozápadní část oblasti je pod vlivem teplejšího klimatu a zároveň se projevuje i vliv hor.

Stejný vliv Atlantiku se projevuje také v pěstitelských oblastech na jihovýchodě. Výraznými faktory ovlivňujícími vinařství jsou hlavně vyšší teploty, sucho a vítr. V severní části řeky Rhôny se tyto vlivy umírňují a chladnější klima přispívá k dokonalé vyváženosti bílých i červených vín. Hlavní odrůdou je zde odrůda Syrah, která dává vína té nejvyšší možné kvality. Jih Rhôny je zase ve znamení odrůd Grenache a Mourvèdre. Odtud také pochází světoznámé Châteauneuf-du-Pape.

Severní Alpy a Středozemní moře ovlivňují klima v oblasti Provence. Najdeme tu velmi širokou škálu odrůd a stylů vín. Největší vinařská oblast Francie – Languedoc-Roussillon leží na pobřeží "Golfe du Lion" (Lví záliv) a může se pochlubit největším počtem hodin slunečního svitu. Oblast je stejně jako v Provence pod vlivem severozápadních větrů, které mají velmi dobrý vliv na růst a zrání hroznů. V případě redukovaných sklizní dosahují místní vína velmi dobré kvality.

Klasifikace a značení francouzských vín:

Vin de France (dříve označováno jako Vin de Table)
* stolní vína bez označení původu a odrůdy, která jsou určená především ke každodenní spotřebě, tvoří asi 13% produkce a téměř všechna jsou spotřebována ve Francii

IGP (Indication géographique protégée, dříve označováno jako Vin de Pays)
* vína s chráněným zeměpisným označením, typické individuálním charakterem, tvoří cca 33 % produkce lepší kvality, většina se spotřebuje ve Francii

AOP (Apellation d´origine protége, dříve označováno jako AOC - Appellation d‘ Origine Contrôlée)
*chráněné označení původu, tvoří asi jednu třetinu francouzské produkce, vína musí být z přesně vymezené zeměpisné oblasti a podléhají přísným pravidlům a kontrolám

Premier Cru a Grand Cru
* kvalitativní stupně uvnitř jednotlivých francouzských AOP se označují slovem Cru spolu s dalšími přívlastky Grand Cru a Premier Cru, samotný systém klasifikace je však velmi složitý a neplatí pro všechny oblasti a může být modifikován, jako např. v Bordeaux.